Polsko den 3 - úchvatný Gdaňsk

Druhý den v Gdaňsku byl poměrně náročný. Rozhodli jsme se vydat po pláži k nedalekému majáku (dobře, já jsem rozhodla). V tom písku se šlo neskutečně špatně, jedna noha se mi pořád bořila, druhá klouzala, po nějaké době jsme přecházeli přes nuda pláž, což nebylo zrovna příjemné a na místo jsme došli až za velice dlouhou dobu. Takže místo krátkého výletu na maják jsme šli štreku na jakési místo, které bylo asi dostavníkem pro jachty, nebo já nevím, jak to pojmenovat... :-D Každopádně maják tam nebyl a bylo to pěkně daleko. I přes to, jak špatně se šlo, tak procházka po pláži byla skvělá, viděli jsme dokonce i medůzy, které jsem teda rozhodně v Polsku nečekala a moc mě bavilo pozorovat pejsky, kteří lítali ve vodě, hráli si a dováděli. Hned jsem si říkala, jak by se tu líbilo těm našim :-)

Po této procházce jsme si dali oběd v našem kempu (mimochodem, dá se tady najíst opravdu velice dobře) a vydali jsme se znovu do města. Na Gdaňsku mě baví to, že ač je nádherný a turisty oblíbený, není vyloženě turistikou poznamenaný. Sice je tu opravdu hodně lidí (zvlášť v době, kdy jsme tady byli, přeci jen bylo léto a krásné počasí na cestování), ale ve krásných historických budovách jsou zasazené restaurace, kavárny a hotely velice vkusně, takže to vůbec neruší původní atmosféru. Můj pocit je takový, že původní duch tohoto města stále žije a bude žít dál.

Město jsme si zase prošli křížem krážem a pak jsme šli na vlakové nádraží, kde jsme si chtěli koupit lístek na poloostrov Hel, na který jsme měli v plánu jet další den. Dlouhou dobu jsme strávili u automatu na lístky, ve kterém jsem se vůbec nevyznala a když už jsem se je asi podesáté pokusila koupit, ale pořád jsem nevěděla, jaký tarif mám vybrat a v kolik to vlastně jede, začala jsem se vztekat. Kuba se šel potom ptát na přepážku, kde mu řekli úplně jinou cenu (vyšší), než nám říkal automat a já mezitím hledala na internetu, jestli tam jede loď, za kolik, v kolik a odkud. Byl to už můj několikátý pokus zjistit spojení z Gdaňsku na Hel lodí a na internetu jsem prostě nemohla nic najít. Za chvíli už jsem byla úplně hysterická a vzteklá na všechno a na všechny. Šla jsem znovu zkusit koupit lístek do automatu, ten se mi ale tentokrát už PŘI PLACENÍ podařilo zablokovat, a tak jsem v ještě větším vzteku odkráčela do města s rozhodnutím, že zítra se nikam nejede :-D

Ve městě jsme nakoupili nějaké jídlo, poseděli na sluníčku s ciderem (tedy cydrem) a pivem u sochy, já jsem se trošku uklidnila, i když jsem byla pořád naštvaná a zklamaná, že neuvidím krásný Hel, na který jsem se tolik těšila. K večeru jsme zašli zase na pizzu do stejného podniku, jako předešlý den (když ona byla fakt dobrá) a pak jsme se šli projít podél řeky. Tam jsme hned na začátku za mostem našli tabuli s časy, kdy odjíždí loď na Hel, pokladna už ale byla v tuto hodinu zavřená. Tak jsme si řekli, že prostě ráno brzy vstaneme, vydáme se sem a uvidíme, jestli se nám podaří koupit lístek a odjet podle vypsaných časů.

Procházka podél řeky je krásná. Zase jsou tu ty krásné budovy ve stejném stylu, jako je celé historické centrum města. Všude jsou pouliční umělci, kteří dodávají procházce příjemnou atmosféru. Většinou jsou to muzikanti, a to opravdu velice dobří a je příjemné je poslouchat. Je tu plno drahých restaurací (do žádné jsme nešli), pár stánků s tradičními místními produkty a samozřejmě mnoho lodí. Došli jsme po cestě až k hotelu Hilton, tam jsme se otočili a vydali jsme se už zpět do našeho kempu, kde jsme se uložili k spánku, tentokrát s nařízeným budíkem, protože na zítra jsme chtěli stihnout loď, odjíždějící celkem brzy dopoledne.